Svatoduší
Úvod - B. Cibulková /kráceno/
Lidská duše, která přistupuje k rozjímání i modlitbám s pokornou a čistou myslí, se srdcem toužícím po dosažení velkých milostí, které se přibližují v čase vánočním, velikonočním a svatodušním k člověku duchovně probuzenému, nechť si uvědomí, že přistupuje k věcem nejvýš svatým, čistým a krásným...
Každičké slovo je cenné a důležité, nad každým je třeba uvažovat a zkoumat sebe, zda slova vřelé úcty k Bohu, jež modlitbami zní, nacházejí v nitru odezvu, zda opravdu mluví do duše a z duše.
Ta duše, která nedosáhla dosud tohoto stavu hluboké zbožnosti a nepociťuje tolik citu lásky a oddanosti k Bohu, nechť i ona trpělivě se ponořuje do všech meditací i tehdy, je-li nucena vůlí a snahou po dosažení stavů vyšší zbožnosti nutit se k modlitbám. Nechť tím více prosí Ducha svatého, neboť jedině z Jeho darů a milostí může dostat vroucí city zbožnosti...
Modlitba k Duchu svatému - B. Cibulková /kráceno/
Duchu svatý, Dárče sil ducha a duše mé...
Duchu svatý, Dárče Božích milostí, vzývám Tě, volám k Tobě a prosím:
Zjasni mé oko, otevři sluch, aby duše viděla a slyšela věci Boží.
Zjemni mou řeč, zbystři mysl a naplň moudrostí, rozněť city do velké lásky.
Působ u mne zázraky, aby se mi jazyk otevřel a chválil Boha, mysl myslela jen na Něho a můj život byl růží lásky, úsměvu, radosti, pokoje a světla, ...
Aby lidem bylo zřejmo, že duše je Kristova a Kristus u ní a s ní.
Já pak budu Tobě děkovat neustále a chválit Tě v Bohu na věky.
Svatá Trojice, koruna Boží velebnosti (Rozjímání a poučení) - B. Cibulková /kráceno/
Když Bůh učinil ducha člověka, dal mu místo, kde by odhaloval Boží obraz v sobě.
Toto místo tajemné a skryté, svaté a krásné... v člověku odedávna nese jméno lidská duše. Co je v duchu člověka, je i v lidské duši... Duše je stálým domem ducha člověka... I ona je na tomto světě odleskem Boha ...zvláštní, krásné místo, do něhož chtěl vložit malý obraz sebe... Ona je malou tichou svatyní, nebo mohutný, vznešený chrám, v němž člověk uctívá Boha... Velebnost věčnosti a nekonečné síly... Žel však, slouží člověku jen pro sváteční chvíle...
Duše je chrámem, domem, v němž se zjevuje ona velká koruna Boha, jíž je Vůle Boha, Moudrost Boha a Láska Boha...
Ony tvoří svatou Trojici jednoho Boha... Svatá Trojice položila svou korunu velebnosti i na život člověka...
Tajemstvím Boha - Láskou Krista - Mocí nejvyššího Ducha ... Vybral B.Š.
Letnice - seslání Ducha svatého (Svatodušní svátky, /B. Šubrt - 2020/)
Letnice jsou sestoupením Ducha svatého = Ducha Kristova.
O Letnicích si připomínáme období zvlášť vhodné pro probuzení našeho ducha, pro přijetí Ducha Kristova a také pro připomenutí toho, jak jednal a čím se projevoval u apoštolů (přestali se bát, obdrželi nové schopnosti) a čím se má i u nás projevit dnes.
Sestoupením Ducha svatého se Kristus spojil s celým bytím lidí a umožnil realizaci nebe na Zemi (v nitru člověka). Seslal o Letnicích svého Ducha k člověku, projevil se však jen u těch, kdo v něho věřili.
Od Letnic je Kristus u všech lidských duší na Zemi. Období Letnic od té doby trvá!
Přijetím ducha Kristova, Ducha svatého, nalézáme nové síly pro život.
Bylo to 50 dnů po ukřižování, (čtyřicet dnů po ukřižování s nimi ve svém transformovaném těle chodil a učil je, pak dle Bible byl vtržen do nebe. Apoštolové poté prožívali dalších 10 dnů strachu a nejistoty než přišlo seslání Ducha svatého - Letnice.
O Letnicích sestouil Duch Kristův do lidské hlavy, píše R. Steiner, (viz plamínky na hlavách a šumění v uších apoštolů) jako duch Lásky, poznání a jistoty, (viz "Poznej pravdu a pravda tě vysvobodí" - Jan Hus) a probudil i vysvobodil zajatou lásku apoštolů v jejich (dnes i našich) srdcích silou svého Ducha, sesláním Ducha svatého.
Apoštolové poznávají pravdu o Golgotě a Kristu a tato pravda je vysvobozuje...
Kristův impuls proniká ducha a duši člověka duchem všeobjímající Lásky - Duchem svatým - makrokosmickou láskou. Promlouvá k jejich srdci, aniž utlumil jejich já, jejich tělesné vědomí.
Bylo to proniknutí Já člověka novým Duchem vycházejícím z Krista. Tohoto ducha apoštolové v sobě ucítili a nazvali jej Duchem svatým.
Kristus probudil a oplodnil ducha člověka (apoštolů) a jejich vědomí jej prožilo jako Ducha svatého projeveného v nich samotných.
Bůh je v Otci, Synu a Duchu svatém (i v člověku).
Síly Boha = síly Otce + síly Syna + síla Ducha svatého.
Duch svatý je probuzený duch Kristův v nás za našeho plného vědomí i sám toto probouzení zprostředkující Duch.
(volně zpracováno zejména dle
myšlenek R. Steinera)